website design software
Mobirise


Povídání s Tomášem Korbelem o jeho mši
Duben 2015

Ahoj Tomáši, vítáme tě v kavárně. Jsi prvním hostem tohoto diskusního klubu, který není, … možná opatrněji prozatím není,… členem našeho pěveckého sboru Chorea Corcontica. Pro čtenáře „kavárny“ odhalíme ihned důvod tvého přizvání k rozhovoru, kterým je tvůj skladatelský počin, kdy jsi pro orchestr a sbor zkomponoval mši. První provedení jsi svěřil, možno říci domovskému, trutnovskému smyčcovému komornímu orchestru Musica Antiqua, zpěv sólistce Kateřině Killarové a trutnovskému smíšenému pěveckému sboru Chorea Corcontica. Tolik onen nemalý důvod, proč si společně v kavárně popovídat. Pojďme tedy hned k otázkám, na úvod poprosíme o tvé představení, takže první otázka:
Kde a kdy ses narodil, myslíme, že při tvém věku není co tajit, jaké školy jsi studoval, či jaké pracovní posty jsi zastával, které lze zmínit v návaznosti na tvé skladatelské počiny?

Mobirise

Tomáš: Narodil jsem se v roce 1990 (takže mě letos čeká oslava „malého“ životního jubilea) v Trutnově a od mala jsem zde vyrůstal – chodil jsem na Základní školu kpt. Jaroše, pak jsem vystudoval zdejší osmileté gymnázium a nyní zakončuji studium na Karlově univerzitě, obor Historická sociologie. Tento obor se mi natolik zalíbil, že bych rád od příštího roku pokračoval v navazujícím doktorském studiu…
A co se týče mé hudební „kariéry“, od svých sedmi let jsem chodil do zdejší ZUŠ na klavír a posléze tam začal dělat

korepetitora a učitele klavíru. Abych měl patřičné vzdělání, nastoupil jsem před dvěma roky na Pražskou konzervatoř, a protože jsem se doposud věnoval nejintenzivněji skladbě, vybral jsem si ji jako svůj hlavní obor.

 A co kantoři či kantorky, můžeš vzpomenout některé, kteří tě rozhodujícím či významným způsobem ovlivnili?

Tomáš: Rád bych vzpomenul především na moji „paní učitelku“ klavíru Jitku Ocetníkovou, ke které jsem se sice dostal až později, ale která mě výrazně ovlivnila po hudební stránce a určila mé další umělecké kroky na tomto poli. Díky ní jsem se naučil vnímat hudbu nejen jako „balík not“, který se musí nacvičit a odehrát, ale také hledat a nacházet hloubku a krásu v tomto nejdokonalejším druhu umění. Jitka Ocetníková stojí za mými prvními skladatelskými pokusy a díky ní jsem se jako sólista dostal ke spolupráci se smyčcovým orchestrem, pro který jsem záhy začal skládat.
Jako trutnovský skladatel musím zmínit také své starší „kolegy“ – pana Čakrta, Štrunce či Vídeňského, jejichž skladby jsem měl a mám tu čest hrát. Na Pražské konzervatoři mě výrazně formuje především můj „profesor“ Jiří Gemrot a také ostatní vyučující skladatelského oddělení – O. Kvěch, E. Douša, O. Kukal ad.

Nejprve k názvu tvé mše. Dáváš do názvu nějaký rozlišovací dovětek, jako to bývá třeba, tónina „in Cdur“ nebo účel například „korunovační“, či snad regionálně „Krkonošská mše?“

Tomáš: Mohu podotknout, že moje skladby jsou inspirovány hudbou období klasicismu, zvláště W. A. Mozarta a L. van Beethovena. Na této hudbě se mi líbí její harmonická „čistota“ a melodická „krása.“ Proto je i moje mše psána v tradiční klasicistní formě a harmonii se střídáním sborových a sólových částí. Myslím si, že pro skladatele je nejtěžší vymyslet takovou „originální“ melodii, aby se lidem líbila a rádi si ji poslechli ještě znovu a znovu – to se však bohužel na poli soudobé „vážné“ hudby často opomíjí. Několik posluchačů mi říkalo, že jim moje mše „připomíná“ Mozartovy mše, což je pro mě obrovská pocta.
Jako zastánce absolutní hudby dávám tedy přednost prostému označení mše podle tóniny – C dur. Jestliže se ale bude mše líbit a dál v Trutnově provozovat, nebudu se vůbec bránit nějakému specifičtějšímu označení, např. „Trutnovská.“

Co tě přivedlo k myšlence komponovat mši? Přece jenom jsou to vody, v jejichž hlubinách dnes loví a hledá málo kdo.
Mobirise

Tomáš: K myšlence komponovat mši mě přivedla právě záliba v „klasických“ hudebních formách a poslechy ostatních děl „starých“ mistrů. Jako skladatel rád „experimentuji“ s různým nástrojovým obsazením, takže když skládám např. klavírní sonatinu, už myslím na flétnový koncert apod. S tím, jak se neustále „rozvíjím“, musím hledat stále nové „výzvy“ 

a objevovat další možnosti na poli hudby. Mše je však přece jenom něco výjimečnějšího a „náročnějšího“ hlavně svým rozsahem, skladba na úrovni symfonie, takže mi nějaký čas trvalo, než jsem se postupně k této formě dopracoval. Ve mši jsem na dvou místech použil formu fugy, kterou považuji svojí složitostí a přísnými pravidly pro vedením hlasů za svůj dosud nejlepší skladatelský počin.

Tvá mše působí velice vyváženě s liturgií u oltáře. Je samozřejmé, že jsi použil slova bohoslužby v latině, jak je obvyklé. Nejen slova však vytváří výsledný dojem, který závisí na každém posluchači. Mohu-li sdělit své dojmy, tak ve vstupním „Kyrie“ vnímám výzvu k otevření srdcí přítomných k vytvoření společenství. V „Gloria“ pak slyším pokornou a vznešenou oslavu Stvořitelova díla. „Agnus Dei“ pak je nebojácným přihlášením ke Kristu. Nejsme hudebními kritiky, tak si snad takové subjektivní hodnocení můžeme dovolit. Aby bylo poukázáno na konkrétní pasáž, tak třeba harmonie použitá v taktech „bonae voluntatis“, česky pak „dobré vůle“, navazující na zvolání „na zemi pokoj lidem … dobré vůle“, tak tvá harmonie, tvé takty visí ve vzduchu, jako věčná otázka, tak jak to známe ze života.
Jak jsi ke skladbě přistupoval, měl jsi nějaké inspirativní vodítko, měl jsi nějaký jiný než hudební cíl?

Tomáš: Ano, děkuji za tato slova, také to tak cítím. „Gloria“ začíná veselým zvoláním „Gloria in excelsis Deo“ („Sláva na výsostech Bohu“) v tónině C dur, poté orchestr moduluje do G dur a každý hlas přednese slova „et in terra pax hominibus“ („a na zemi pokoj lidem“). Na navazující slova „bonae voluntatis“ („dobré vůle“) se však tónina změní v g moll, takže se celá „veselá nálada“ na pár taktů zastaví, aby se opět na slova „Laudamus te“ („Chválíme tě“) vrátila do G dur. Při zhudebňování slov o „dobré vůli lidí“ jsem cítil potřebu vyjádřit určité znepokojení nad současným duchovním stavem světa, proto ta mollová tónina.
Takováto místa prostupují celou mší, takže každá část vyjadřuje jinou „náladu“ podle kontextu užitých slov. Jako ateista jsem se ale nepouštěl do pokusů o hlubší výklady a držel jsem se spíše hudebních pravidel. Jsem ale velmi rád, že se tato mše bude v Trutnově provádět při bohoslužbě – snad v lidech vyvolá určité asociace, obohatí je po duchovní stránce a poslouží jako vhodný doprovod k liturgii.

Provedení tvé mše v trutnovském kostele Narození Panny Marie je mnohými očekáváno. Jako pozvánku vsouváme doprostřed našeho rozhovoru shrnující údaje o tomto koncertu. Neděle 10. května 2015 při večerní mši svaté v 18,30 hodin. Provádí sólový zpěv Kateřina Killarová, komorní smyčcový soubor Musica Antiqua, smíšený pěvecký sbor Chorea Corcontica a samozřejmě taktovka Tomáš Korbel. Protože se bavíme o provedení při bohoslužbě, kde jsme všichni služebníky, nemohu vynechat hlavního celebranta u oltáře, kterým bude Jiří Pilz.
Kde již byla tvá mše prováděna a jaké jsou v tomto směru další plány?

Tomáš: Tato mše vznikla a byla nastudována teprve nedávno, a proto byla dosud provedena jen dvakrát – na tradičním vánočním koncertě Musicy Antiquy v trutnovské síni B. Martinů a na adventním koncertě v kostele sv. Bartoloměje na Pecce, obojí v prosinci 2014. O mši projevil zájem rovněž p. Jindřich Roubíček, pořadatel náchodského festivalu Camerata nova a dirigent tamějšího komorního orchestru, se kterým dlouhodobě skladatelsky spolupracuji, a v rámci tohoto festivalu bude mše provedena v Opočně v děkanském kostele. Další provedení mše se odehraje během Noci kostelů v Nové Pace… Nutno říci, že na všech vystoupeních se budou podílet trutnovští muzikanti.
Měli bychom říci něco o sólistce, kterou jsi k provedení mše pozval. Představ nám stručně Kateřinu Killarovou?

Tomáš: Kateřina Killarová je velmi talentovaná mladá sopranistka, absolventka novopackého Gymnázia a SOŠPg, nyní studentka bratislavské konzervatoře, která začínala jako flétnistka v trutnovské ZUŠ. V Trutnově se narodila a má zde i rodinu. V současné době už působí, jako sólistka v Komorné opere v Bratislavě a hostuje rovněž na vídeňských hudebních scénách. Pro nás, trutnovské „muzikanty-amatéry“, je to čest, že tato „profesionálka“ s námi dále spolupracuje a že si mezi svými aktivitami najde čas na společná vystupování.

Mše zazní v trutnovském kostele Narození Panny Marie na skutečné varhany, předešlá provedení byla s elektrofonickými varhany. Je to velká změna? Kdo bude za varhanním pultem?

Tomáš: Tak určitě změna to je, protože varhanní part hraje klavírista Tomáš Taláb, žák trutnovské ZUŠ, který na varhany nikdy předtím nehrál. Proto bylo nutné naučit ho pár „fíglů“, ve kterých se varhanní hra liší od hry klavírní – např. registry, dozvuk tónů, úhozová technika atd. V této souvislosti bych chtěl poděkovat Vítu Mišoňovi, který se Tomášovi ochotně věnoval a všechny party s ním nacvičil. Velmi se na skutečné varhany, které do mše přirozeně patří, těším a doufám, že posluchači tuto naši „společnou námahu“ rovněž ocení. Vždyť trutnovské varhany patří k jedněm z nejlepších v kraji a bylo by škoda je nevyužít…

Které nástroje v tvé mši můžeme slyšet? A na druhé straně, máš rozepsané party pro některé nástroje, pro které jsi nakonec nenašel interpreta?

Mobirise

                                            Jedna ze společných zkoušek

Tomáš: Mši jsem komponoval, tak jako většinu svých dosavadních skladeb, s ohledem na nástrojové možnosti trutnovských hudebníků. Věděl jsem, že je zde plné zastoupení smyčcových nástrojů, stejně jako sborových hlasů. Od počátku jsem také věděl, kdo bude zpívat sólový sopránový part, a většinu árií jsem psal takříkajíc „na tělo.“ Ve většině klasických mší se vzhledem k „závažnosti“ skladby používají jako dechové nástroje hoboj, fagot a trombon, které se však v Trutnově nenacházejí, a proto jsem je musel nahradit flétnou, klarinetem a trubkou, díky čemuž zní celá skladba „veseleji.“ Nedávno jsem se dozvěděl, že tu jsou k dispozici i tympány, které se ve mši často používají, takže bych skladbu časem rád ještě doplnil o tento nástroj.

Otázka na závěr k tvému komponování. Jaká jiná tvá díla, či skladby mohou Trutnováci slyšet a kde?

Tomáš: Protože se v současnosti naplno věnuji studiu a psaní diplomové práce, na skládání mi nezbývá tolik času, kolik bych si přál. Proto se už teď velmi těším na letní prázdniny.
 Díky svému působení v ZUŠ mám možnost psát skladby pro tamější žáky. Dlouhodobě spolupracuji s trutnovským orchestrem Musica Antiqua a čas od času zařadíme nějaké moje dílo do programu vánočního či letního koncertu. Tento rok se nese ve znamení oslav 70. let trutnovské ZUŠ, a proto mě mohou Trutnováci slyšet na koncertech, které s oslavami výročí souvisí. Na těchto koncertech bych rád uvedl svoje nová díla – smyčcový kvartet, klarinetové trio či variace na Schubertovu melodii pro klavír.

Zmiňme ještě na závěr rozhovoru, že v poválečné době až doposud nebyla v tomto kostele prováděna mše společně s orchestrem. Je-li skladatelem navíc Trutnovák, je to jistě významné. Prostě událost, kterou nikdo z žijících nepamatuje.

Mobirise

                                                                                                 Plakát

Tomáši děkujeme ti za povídání a přejeme ti, ať tvé dílo slouží k oslavě, k potěše, k radosti, k dobru.

S trutnovským skladatelem Tomášem Korbelem si povídali Štěpán a Jan Vojáčkovi.