a objevovat další možnosti na poli hudby. Mše je však přece jenom něco výjimečnějšího a „náročnějšího“ hlavně svým rozsahem, skladba na úrovni symfonie, takže mi nějaký čas trvalo, než jsem se postupně k této formě dopracoval. Ve mši jsem na dvou místech použil formu fugy, kterou považuji svojí složitostí a přísnými pravidly pro vedením hlasů za svůj dosud nejlepší skladatelský počin.
Tvá mše působí velice vyváženě s liturgií u oltáře. Je samozřejmé, že jsi použil slova bohoslužby v latině, jak je obvyklé. Nejen slova však vytváří výsledný dojem, který závisí na každém posluchači. Mohu-li sdělit své dojmy, tak ve vstupním „Kyrie“ vnímám výzvu k otevření srdcí přítomných k vytvoření společenství. V „Gloria“ pak slyším pokornou a vznešenou oslavu Stvořitelova díla. „Agnus Dei“ pak je nebojácným přihlášením ke Kristu. Nejsme hudebními kritiky, tak si snad takové subjektivní hodnocení můžeme dovolit. Aby bylo poukázáno na konkrétní pasáž, tak třeba harmonie použitá v taktech „bonae voluntatis“, česky pak „dobré vůle“, navazující na zvolání „na zemi pokoj lidem … dobré vůle“, tak tvá harmonie, tvé takty visí ve vzduchu, jako věčná otázka, tak jak to známe ze života.
Jak jsi ke skladbě přistupoval, měl jsi nějaké inspirativní vodítko, měl jsi nějaký jiný než hudební cíl?
Tomáš: Ano, děkuji za tato slova, také to tak cítím. „Gloria“ začíná veselým zvoláním „Gloria in excelsis Deo“ („Sláva na výsostech Bohu“) v tónině C dur, poté orchestr moduluje do G dur a každý hlas přednese slova „et in terra pax hominibus“ („a na zemi pokoj lidem“). Na navazující slova „bonae voluntatis“ („dobré vůle“) se však tónina změní v g moll, takže se celá „veselá nálada“ na pár taktů zastaví, aby se opět na slova „Laudamus te“ („Chválíme tě“) vrátila do G dur. Při zhudebňování slov o „dobré vůli lidí“ jsem cítil potřebu vyjádřit určité znepokojení nad současným duchovním stavem světa, proto ta mollová tónina.
Takováto místa prostupují celou mší, takže každá část vyjadřuje jinou „náladu“ podle kontextu užitých slov. Jako ateista jsem se ale nepouštěl do pokusů o hlubší výklady a držel jsem se spíše hudebních pravidel. Jsem ale velmi rád, že se tato mše bude v Trutnově provádět při bohoslužbě – snad v lidech vyvolá určité asociace, obohatí je po duchovní stránce a poslouží jako vhodný doprovod k liturgii.
Provedení tvé mše v trutnovském kostele Narození Panny Marie je mnohými očekáváno. Jako pozvánku vsouváme doprostřed našeho rozhovoru shrnující údaje o tomto koncertu. Neděle 10. května 2015 při večerní mši svaté v 18,30 hodin. Provádí sólový zpěv Kateřina Killarová, komorní smyčcový soubor Musica Antiqua, smíšený pěvecký sbor Chorea Corcontica a samozřejmě taktovka Tomáš Korbel. Protože se bavíme o provedení při bohoslužbě, kde jsme všichni služebníky, nemohu vynechat hlavního celebranta u oltáře, kterým bude Jiří Pilz.
Kde již byla tvá mše prováděna a jaké jsou v tomto směru další plány?
Tomáš: Tato mše vznikla a byla nastudována teprve nedávno, a proto byla dosud provedena jen dvakrát – na tradičním vánočním koncertě Musicy Antiquy v trutnovské síni B. Martinů a na adventním koncertě v kostele sv. Bartoloměje na Pecce, obojí v prosinci 2014. O mši projevil zájem rovněž p. Jindřich Roubíček, pořadatel náchodského festivalu Camerata nova a dirigent tamějšího komorního orchestru, se kterým dlouhodobě skladatelsky spolupracuji, a v rámci tohoto festivalu bude mše provedena v Opočně v děkanském kostele. Další provedení mše se odehraje během Noci kostelů v Nové Pace… Nutno říci, že na všech vystoupeních se budou podílet trutnovští muzikanti.
Měli bychom říci něco o sólistce, kterou jsi k provedení mše pozval. Představ nám stručně Kateřinu Killarovou?
Tomáš: Kateřina Killarová je velmi talentovaná mladá sopranistka, absolventka novopackého Gymnázia a SOŠPg, nyní studentka bratislavské konzervatoře, která začínala jako flétnistka v trutnovské ZUŠ. V Trutnově se narodila a má zde i rodinu. V současné době už působí, jako sólistka v Komorné opere v Bratislavě a hostuje rovněž na vídeňských hudebních scénách. Pro nás, trutnovské „muzikanty-amatéry“, je to čest, že tato „profesionálka“ s námi dále spolupracuje a že si mezi svými aktivitami najde čas na společná vystupování.
Mše zazní v trutnovském kostele Narození Panny Marie na skutečné varhany, předešlá provedení byla s elektrofonickými varhany. Je to velká změna? Kdo bude za varhanním pultem?
Tomáš: Tak určitě změna to je, protože varhanní part hraje klavírista Tomáš Taláb, žák trutnovské ZUŠ, který na varhany nikdy předtím nehrál. Proto bylo nutné naučit ho pár „fíglů“, ve kterých se varhanní hra liší od hry klavírní – např. registry, dozvuk tónů, úhozová technika atd. V této souvislosti bych chtěl poděkovat Vítu Mišoňovi, který se Tomášovi ochotně věnoval a všechny party s ním nacvičil. Velmi se na skutečné varhany, které do mše přirozeně patří, těším a doufám, že posluchači tuto naši „společnou námahu“ rovněž ocení. Vždyť trutnovské varhany patří k jedněm z nejlepších v kraji a bylo by škoda je nevyužít…
Které nástroje v tvé mši můžeme slyšet? A na druhé straně, máš rozepsané party pro některé nástroje, pro které jsi nakonec nenašel interpreta?